Tatra T-101.1

Typ T-101 se proslavil několika světovými rekordy, z niž nejznámější je dálkový přelet Praha - Chartúm. Ironií je, že ani pro jeden z těchto rekordů nebyl letoun T-101 konstruován a dostal se k nim shodou okolností. Letadlo nemělo dokonce spatřit jako celek ani světlo světa a rodilo se těžce a po částech.

V roce 1937 vzniklo křídlo, které po vyzkoušení jeho vlastností mělo sloužit jako základ pro stavbu křídla malého dopravního dvoumotorového letadla Tatra T-002. Křídlo bylo namontováno na trup letounu Tatra T-001 poznávací značky OK-TAN. Takto sestavený letoun se vznesl do vzduchu, aby na něm byla posouzena stabilita, ovladatelnost a účinnost kormidel.

V roce 1937 byla v Československu vypsána cena za dálkový let podniknutý letadlem československé výroby. Toto byl nepřímý popud k využití právě zkoušeného experimentálního křídla. Po skončení zkoušek se letoun demontoval a trup letounu OK-TAN byl vrácen ke svému původnímu křídlu a opět zmontovaný letoun T-001 byl zalétnut dne 15. září 1937.

Bylo rozhodnuto k experimentálnímu křídlu postavit nový drak, který měl kabinu posunutou o 7 cm vpřed a ocasní plochy nové konstrukce. Tak vzniklo nové letadlo Tatra T-101.1. První zalétávací let byl proveden dne 17. ledna 1938 pilotem Matěnou - bylo to právě 4 měsíce před rekordním dálkovým letem. Letounu byla přidělena poznávací značka OK-TAO.

Do března 1938 byl letoun intenzivně zkoušen. Prošel drobnějšími úpravami - křidélka, palivová instalace, vrtule. Do 23. února měl nalétáno 7 hodin a 27 minut ve zkušebním stadiu. Letový certifikát byl letounu T-101.1 udělen 5. března 1938.

Zvětšená nosná plocha znamenala, že letoun T-101 bude schopen unést větší zatížení než jeho předchůdce T-001. Ověření jeho výjimečných vlastností bylo provedeno velmi originálně - letoun T-101 bez velkých příprav přímo zaútočil na dva světové výškové rekordy.

Dne 15. března 1938 s ním posádka Matěna - Kos vytvořila neoficiální výškový rekord ve Studénce (6 280 m). Druhý den ráno byl letoun přeletěn na brněnské letiště, kde se uskutečnily oficiální pokusy o výškový rekord.

Dne 16. března ráno odstartoval letoun T-101 z brněnského letiště ke svému prvnímu pokusu o výškový rekord FAI letadel kategorie III (s obsahem motoru od 2 do 4 litrů) jedno a vícemístných. Celý let trval dvě hodiny a posádka mjr. Brázda - J. Vala při něm dosáhla výšky 7 113 m. Tím byl ustaven nový výškový rekord této kategorie nejen ve dvojím, ale i v sólo obsazení (starý rekord činil 5 935 m).

Odpoledne odstartoval mjr. Brázda znovu, aby se pokusil o překonání rekordu letadel jednomístných. Vzlétl ve 14.48 hodin a přistál v 16.21 hodin. Podle palubního výškoměru dosáhl výšku 7 470 m, tj. téměř o 1 000 m výše než byl dosavadní rekord.

To byla generální zkouška letounu T-101.1, který měl nyní absolvovat rekordní dálkový přelet. V letadle bylo instalováno celkem 10 palivových nádrží o celkovém obsahu 500 litrů. Hlavní nádrž v trupu o objemu 125 litrů, po 4 nádržích o celkovém objemu 340 litrů po stranách trupu v křídlech a tzv. železná zásoba 35 litrů byla umístěna v prostoru pro zavazadla. Všechny nádrže byly svařeny z hliníkového plechu. Tím byl vytvořen předpoklad pro let na 5 000 km při možnosti setrvání ve vzduchu nepřetržitě po dobu 30 hodin. Celkem čtyři měsíce trvaly přípravy k rekordnímu letu. Poslední prověrkou před letem byl let na uzavřeném 100 km trojúhelníku, který posádka Ambruš - Matěna prolétla celkem 20 x. Let se uskutečnil 6.5. 1938 a trvala celkem 12 hodin a 30 minut a byla při něm úspěšně ověřena schopnost letounu provést rekordní dálkový přelet.

Samotný dálkový přelet se uskutečnil dne 17. května 1938 a vedl z Prahy do Chartúmu a měřil 4 340 km. Po návratu z rekordního letu se Tatra T-101.1 zúčastnila ještě závodu okolo států Malé dohody, který byl zahájen 29. srpna 1938. Umístnila se na druhém místě za vítězným letounem Tatra T-201.

Posledním záznamem o stroji T-101.1 je zápis o jeho přeletu ze Studénky do Olomouce dne 7. října 1938.