Historie letadel Tatra

Koncern Závodů Ringhoffer-Tatra a.s. se již od samého počátku zabýval výrobou dopravních prostředků - nejdříve to byly kočáry, pak železniční vagóny, motorové vozy a automobily. K založení leteckého oddělení došlo na základě povolení ministerstva obchodu a po dohodě s ministerstvem národní obrany a veřejných prací v roce 1935 v závodě ve Studénce.

Letecká oddělení v Tatře a ve Studénce začala pracovat od 1.7.1935.

V průběhu let 1934 - 1935 se podařilo firmě pro letecké oddělení získat zkušené konstruktéry z pražských továren. Šéfkonstruktérem se stal Ing. Karel Tomáš, který přišel do Tatry z Letova, kterého byl spoluzakladatelem.

Kromě Ing. Tomáše celý tým ve Studénce tvořili:

• Karel Brdička - vedoucí skupiny pro vývoj trupu
• Alois Vosecký - nosné plochy
• František Horák - řízení a podvozek
• Rudolf Sailer - výzbroj a výstroj
• Ing. František Havelka - statik
• Josef Hříbal - vedoucí výroby

Prvním letounem, kterým začala letecká výroba, byl letoun Bü-131 vyráběný pod označením Tatra T-131. Licenční výroba byla vhodná pro zaškolení zaměstnanců, kteří nikdy v letecké výrobě nepracovali. Prvním úkolem konstrukčního týmu byla tedy příprava výkresové dokumentace pro výrobu T-131.

Dalším typem letounu byl rovněž v licenci vyráběný letoun AVRO 626 pod označením Tatra T-126. Tento dvouplošník byl určen pro pokračovací výcvik a pro jeho pohon byl vybrán hvězdicový devítiválec Avia RH-17 o výkonu 309/265 kW (420/360 k).

Prvním letounem vlastní konstrukce byl vysoce výkonný samonosný dolnokřídlý jednoplošník se dvěma sedadly za sebou - experimentální Tatra T-001, těsně navazující na Bü-131. Prototyp byl dokončen a zalétán v první polovině roku 1937. Prototyp Tatra T-001 obdržel poznávací značku OK-TAN. Letoun jako takový byl vysoce výkonný a jeho vlastnosti byly počátkem pro vývoj dalších modifikací.

První modifikace Tatra T-101 poznávací značky OK-TAO se vyznačovala větším rozpětím křídel se zvětšenou nosnou plochou, proto letoun mohl nést větší zatížení, čehož bylo využito při dálkových letech. Letoun byl určen pro náročnější leteckou turistiku a vysokovýkonné létání.

Další verze označená Tatra T-201 měla sloužit pro sportovní účely a byla navržena v listopadu 1937 a postavená o něco později. Ve srovnání s T-101 měla menší rozpětí a nosnou plochu, zato však vyšší rychlost. Díky svým vynikajícím letovým vlastnostem T-201 vyhrála několik mezinárodních soutěží. Bylo vyrobeno pouze pět letounů této verze.

Nedokončena zůstala čtvrtá modifikace základního typu T-001, nesoucí typové označení T-301: tento letoun se měl stát základem pro větší sériovou výrobu. Tatra T-301 se lišila od předchozích typů tím, že měla dvě sedadla vedle sebe a byla celodřevěná. Trup tvořil celodřevěný monokok a provedené pevnostní zkoušky byly úspěšné.

Letouny Tatra během krátké doby své existence dosáhly několika významných úspěchů v mezinárodních soutěžích. V roce 1937 se letoun Tatra T-131 s pilotem R. Toušem zúčastnil II. národní soutěže v letecké akrobacii. V roce 1937 na sebe letadla Tatra upozornila mezinárodními rychlostními rekordy v kategorii lehkých sportovních letadel na uzavřené trojúhelníkové trati. Kapitán Červinka na letounu Tatra T-001 dosáhl rekordu na 100 km, rekordu na 100 km se dvěma osobami, rekordu na 500 km a rekordu na 500 km se dvěma osobami, všechny rychlostí 231 km/h. Dne 16. března 1938 na brněnském letišti letoun Tatra T-101 pilotovaný majorem K. Brázdou vytvořil několik výškových rekordů v kategorii vícemístných lehkých sportovních letounů s obsahem motoru do 4 litů. Nejprve bylo dosaženo výšky 7113 m a tím byl překonán mezinárodní rekord pro dvoumístná letadla a zároveň byl tímto výkonem překonán i výškový rekord pro jednomístná letadla. Následně pak letoun dosáhl výšky 7470 m čímž byl o 1000 m překonán dosavadní uznaný výškový rekord. Téhož roku byl se stejným letounem uskutečněn rekordní dálkový let Praha - Chartúm bez mezipřistání.

Přehled letadel Tatra